Jaro II.

Fešáci

1:MFmy čekali jG#aro, a zD#atím přišel mrFmáz,
tak strašlivou zG#imu nezD#ažil nikdo z nFmás,
z těžkých černých mrG#aků se stD#ále sypal snFmíh
a vánice sG#ílí v porD#yvech ledovFmých.
Z chG#ýší dřevo mizí a mD#ouky ubývá,
dBmo sýpek se raději už nD#ikdo nedívá,
zvG#ěř z okolních lesů nám stD#ála u dveří
Bma hladoví ptáci přilD#étli za zvěří, a stále blFmíž.
2:Jednoho dne večer, to už jsem skoro spal,
když vystrašenej soused na okno zaklepal:
"Můj synek doma leží, v horečkách vyvádí,
já do města bych zašel, doktor snad poradí."
Půjčil jsem mu koně, a když sedlo zapínal,
dříve, než se rozjel, jsem ho ještě varoval:
"Nejezdi naší zkratkou, je tam příkrej sráz
a v týhletý bouři tam snadno zlámeš vaz, tak neriskuj!"
3:Na to strašný ráno dnes nerad vzpomínám,
na tu strašnou chvíli, když kůň se vrátil sám,
trvalo to dlouho, než se vítr utišil,
na sněhové pláně si každý pospíšil.
Jeli jsme tou zkratkou až k místu, které znám,
kterým bych v té bouři nejel ani sám,
a pak ho někdo spatřil, jak tam leží pod srázem,
krev nám tuhla v žilách nad tím obrazem, já klobouk sňal.
*:NFměkdy ten, kdo spG#ěchá, se dD#omů nevracFmí ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:02:23.618+00:00
Výsledky hledání: